Jenom Stroje
tak jestli ještě
tvůj vnitřní zrak
vidí a cítí všechno kolem sebe
jestli ještě srdce
v hrudi neutichlo
nestal se z něj
pouze orgán pro přežití
jestli ještě v sobě
máš hloubku velkou
jestli ještě oči máš
jako hluboké studánky
a duši divou
ničím nespoutanou
pořád jsi to ty
tak jak já tě znal
tvé černé vlasy
hodíš do polštáře
a co slzy tvé
jak často je ještě máš
vždyť je to škoda
nepoznat víc
než jsme my
polibek mi dej
čekám stále na něj
a chci tvou duší
i tvé tváře
pohladit něžně
to aby bylo stále tak jasné
mezi námi všechno
jako světlo silné
které vymete všechny
ty černé kouty
a všechny pavouky
vždyť chceme být čistí
jeden před druhým
spolu jenom navěky
čas stejně není
a nikdy nebyl
tak uvěř sobě
vždyť já a mé srdce
na krásném podnose
stále tu na tebe
ve frontě čekáme
občerstvit tě poutníku
na cestě k svému
vnitřnímu bohu
tolik nástrah máš
a tolikrát nohy bolí
pro tebe jsem já