Ještě Nespokojen
JEŠTĚ NESPOKOJEN
jak to jen říct
když tě chci obejmout
když tvé teplo
chybí mi najednou
ve svém myšlení
cítím se osamocen
jako ty si připadám
divný ještě více
víš co bude zítra
jaký přijde den
tebe se ptám
jsi má milá
a víš přeci vše
k tvým nohám
položený svět
za oponu se nedívej
jen strach a beznaděj
z očí těch ovcí
na tebe kouká
na další den
beru si volno
nechám ho plynout
ať klidně si zmizí
nikdo ho nevítá
nikdo za ním nebrečí
tak podej mi ruku
teď rychle a honem
nesnese odkladu
moje touha za bukem
polibek a schody po dvou
pak najdu tě zase jinou
tak krásnou a unavenou
přesto ve své hlasitosti
nikdy nejsem sám
tak uvidíš svůj svět
v jiných barvách
já tu na tebe
celou noc čekám
až přijdeš do slunce
uvítá tě tvá svatozář
úplněk na nebi
a tak uvidíš zase jen
hvězdy kolem tebe
tančit se vším
co k nim patří
a tak se všechno
vrací zase jen
na samý počátek
světa i lásky