Ještě Se Držím
JEŠTĚ SE DRŽÍM
už v dálce vidím
ten krásný maják
ke břehu mne vede
kde můžu přistát
zakotvit svou loďku
s obsahem jemným
s mojí tváří a touhou
uložit k tobě
do otevřených náručí
nečekat vůbec nic
jen přijímat co je
tak krásně lehké
potom je žít
s tebou i vedle tebe
musím myslet na všechno
co kolem mne kráčelo
na svou existenci
úplně všeho dokonalého
jen ještě blíž
dojít k nebesům
rozsvítit nad hlavou
sluneční kotouč
myšlenky splašené
komu na nich záleží
ať hlavou proletí
a potom zmizí
někde v nebeských úbočích
jako ozvěna vrací se zpět
co zapomněl jsem někde
už nevím vůbec kde
na hvězdy vzpomínám
na nebe je kreslím
už navždycky uvidím
o co doopravdy běží
své krásné obrazy
co maloval jsem na nebesa
může každý zhlédnout
když dobře se podívá
u nosu nudle
když přijde zima
na nic už nečekáš
do tepla se schováš
já možná zbloudilá
ovečka z davu
však sílu mám
na každou větu
i tu poslední
před vlastní smrtí
necítím zášť ani bolest jen lásku