Jestli Někdy Přijde
JESTLI NĚKDY PŘIJDE
jak dlouho ještě
dokáže člověk vydržet
omezení žít
vždyť kroky stále máš
a touhy též
a přes vesmír
utažené šrouby
na všechny na této planetě
dopadne hněv
všech bohů i nebes
jako by nemohlo být jinak
jako by každý svou
vlastní svobodu ohlídal
jako zalitou zahrádku
někdy v noci
když zase nemůžu spát
mě hvězdy budí a strach se vkrádá
do duše i srdce
bojíš se cesty
která je nevyhnutelná
a systém ještě stále
ve své křeči se skomírá
a kdo může říct
na starém se rodím
jen strach tě spoutá
z dalších zimních dní
a já chci odejít
nechat prázdné jeviště
však kdo dnes sleduje
ještě z hledišť
mrtvé umělce
vždyť každý své břímě nese
není to náhoda
když slyšíš hlasy
co říkají ještě, ještě
a nerozumíš tomu
co bys ještě mohl chtít
než tvůj život
v relativním bezpečí
kdo dovolí si opustit
svojí věčnou bublinu
na místě bude zastřelen
odvaha se necení
jen být s davem
a jestli vlnky v tobě
rozbouří celý oceán
co může se stát
to sám ještě netuším
když příboj zničí břeh