Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jsi tak hodná

15. 12. 2010

JSI TAK HODNÁ


horečka mi stoupá

vidím už jen stíny

blouzním s křikem ze spaní

potím se a kýchám

v nemoci a bolesti

zase vidím tebe

máš křídla andělská

máš ruce chladivé

cítím tvojí lásku

tvojí starost o mne

nezbavím se nikdy pocitu

kolik ti toho dlužím

jsi mou láskou

takovou bezednou

touhy křičím do ulic

až k tvému srdci

jen poskočí radostí

už jen když mě slyší?

propletenec našich těl

lásku neoddělíš od těla

milovat se celou noc

probouzet se do oběda

usnout ti tak v náručí

v téhle krásné době

dokud mi patříš

vlčí oči vědí své

jsou hluboké a strnulé

neodsoudí nás nikdy

za naše tiché vinny

zase droga v krvi

koluje dál a dál

opojný je pocit

když vím jak mám tě rád

zahlédnu tě na nábřeží

jako stín pouhý

přesto mysl tvá je

už jí dávno neřídím

v bolestech se láska rodí

hrdě jí však nesu dál

budu ti básníkem

i tvým věrným úchylem

ve zvrácené touze

vím že jí pochopíš

když šeptám ti jí do očí

strachu plné nohy

někdy ztěžknou velice

povídat si s tebou celé dny

jak někdy bych chtěl

a tak prosí tělo moje

starej se dál

dokud lásku mou

na čele napsanou máš.