Jsme Jiní
JSME JINÍ
šachovnice osudu
nekonečné moře
všechno co jsme my
na další stanici
poprosíme o lístek
klidně pojedeme dále
jako černí pasažéři
to všechno dané
spálíme na popel
a klidně ho rozfoukáme
do větru všech dní
ten tvůj smích
stále mi v uších zní
návrat do minulosti
kde není místo už
kdo by se bál
dalších křižovatek
vždyť semafor srdce
pomůže nám jít
chceš mít i vlastnit
bát se a nechat se zranit
pak už jen další krok
než bude další ráno
ten polibek ve spěchu
vždyť se to tak dělává
a dej mi sklenici
něčeho dobrého
než se zase rozprchneme
na všechny strany
a večer na gauči
v slzách srdce
zničíme dávné sny
a den za dnem
rok za rokem
vstříc nekonečnosti
a co zbylo z nás
můžeme darovat
když už to neumíme
nikdy použít
a cena směšná
když přijme tě smečka
do svého středu
můžeš se hřát
na výsluní obyčejnosti
a všechny rebely
nepustíme přes práh
jen ať o dům dál
klidně si jdou
se svou pravdou