Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kalné Vody

16. 11. 2013

KALNÉ VODY


slzy by chtěly ven

do skleniček od vína

které stojí na stole

a na jejich dně

kapka krve červené

v ní zakleto tisíc slov

které jsem ti chtěl dát

a přitom je šeptal do víru noci

a mraky nad hlavou

s nákladem kapek

tichounce plující

tlukot svého srdce

slyším v tvé hrudi

a pusu na pusu

červené tváře

odraz plamene svíčky

v tvých očích

tak nádherně něžných

lásko zastav se v letu

a podívej na krásy světa

které ti padají k nohám

a do dlaně trochu živé vody

a umýt smrti záda

to všechno můžeš zvládnout

když jsi ta víla

v modři nebe rozespalá

a chci se v tobě rozpustit

a nést s tebou

tu krásu života

třeba zrovna na rameni

vždyť jsi vším

co podobá se lásce

máš její závoj

který se nepoznává neustále

chceš něco dát

a přesto dokážeš přijímat

všechno co srdce ti radí

a vnímat svět

nejen očima

a všechny smysly používat

čekám na tebe

mám tě tak rád

na rohu ulice

co nese jména

tak strašně proměnná

vždyť co je stálé

už dávno nežije

chceš vidět stromy růst

a trávu ve větru

jak tiše se sklání

a lidský smích

cítit uvnitř sebe

jsi krásná moc

když doopravdy

umíš žít.