Kam Nikdy Nedojdeš
KAM NIKDY NEDOJDEŠ
jak se cítíš v dálavách
když bouře končí
moře se snad uklidní
a tak budeš moci
přes něj přejít
až poslední vlnka
omyje břeh
až zvířený písek
klesne ke dnu
uvidíš prý tu krásu
co kolem tebe je
a co potom s tím
co potom s životem
až budeš vidět
jak jsem se zalíbil
těm všem bohům
jak jsem se klaněl
všem lidským předsudkům
a já nechci ztratit
tu svojí víru
jak všechno je opravdové
tak balancuji na hranách
všech lidských pravidel
uvnitř sebe poslušný
anebo rebel
co všechno skrýváš
za zavřenými dveřmi
aby tě nikdo neviděl
tam v bezpečí
otvíráš třaskavý barel
všech svých hříchů
a až vyjdeš na ulici
poslušný chlapec
bude ti v patách
pak už neuvěříš
nikdy víc
v to co děláš
opilý smutkem
po všech světech kráčíš
jedním krokem
vesmíry míjíš
a tvé srdce ještě tluče
a nakonec padáš
do propasti zapomenutí
a nové slunko na obloze
náhle tě neprobouzí
vždyť noci se živí
tvým smutkem
a ty je rád krmíš