Každou Noc Mě Provázíš
KAŽDOU NOCÍ MĚ PROVÁZÍŠ
moře všech tužeb
vrací se mi s přílivem
do duše se vkrádá
ten známý pocit
když jdu spát
zjeví se mi tvá tvář
pod víčky zavřenými
a já se dívám nehnutě
jak se ke mně blížíš
přivolám si znovu zase
nad ránem ten sen
hlavní role obsazené
účinkuješ v něm
za oponou z bílých hvězd
ozáří tě na jevišti
hraješ jenom pro mě
hlavní postavu
prazvláštního dramatu
o lásce z hlubin
tisknu k sobě
zase polštář pevně
jako by mi nahradil
to tvé tělo teplé
celý svět se propadl
do nekonečna času
je jenom teď právě
byť nevnímám ho
ve stavu nebdělém
každou nocí provázíš mě
po mé cestě na nebi
jako tichý společník
nedivím se ničemu
co se ve snech stane
jen tam se mnou jsi
pravidelně a stále
jako moje víla krásná
ty můj něžný sne
počítáme spolu hvězdy
od západu do východu
a až slunce po schodech
zas vystoupí na oblohu
půjdem jako hvězdáři
teprve teď usínat
usneme ze svých snů
do života běžného
stejně i v něm myslím
na tebe má krásko
a už se těším na večer
až zase půjdu bdít
pod deku co tak hřeje
probudit se do snů, víš
naše noci nekonečné
čas v nich dávno neplatí
jen ty u mě to má smysl
láskou dá se krásně žít.