Kde Se Bere Klid
KDE SE BERE KLID
zasněné oči
upřené k nebi
mám chuť se probudit
mám chuť usnout
nekonečné toulání
po světě dalekém
jediné ruce
mířící k nebesům
plné srdce proseb
než můžeš si oddechnout
než najdeš sám sebe
v modravé dálce hvězd
podrž své srdce
na vahách osudu
možná se budeš bát
nechceš ztratit
co v sobě máš
nechceš se vzdát
svého strachu
který tě provází
celou dlouhou cestu
vždyť co můžeš mít víc
než sám sebe
neměj v sobě ten neřád
který stahuje tě dolů
plavat jako ryba
ve svém světě umíš
tak nedávej najevo
ten věčný neklid
který se vrací k tobě
jsi dokonalá a moje
jsi jediná i opravdová
máš na řasách
kus každého motýla
poleť s ním
poznej barvy světa
nemusíš utíkat
do jiných zahrad
vždyť ráj je nadosah
jen brát co jest
jen vědět kdo jsi
a kam jde tvůj svět
všechno ti podobné
strašně mne láká
ponořit se do vln
našeho života
chci pít z tvých rtů
nemusíš měnit svůj vzhled
neboj se lidí
co záleží na jejich slovech
jen ať si jdou
stejně svou stopu
na zemi nechávají
a vítr ji zamete
pokaždé přeci