Kde Vlastně Jsme
KDE VLASTNĚ JSME
na tu malou chvíli
zahledím se zase
na to modré nebe
možná zahlédnu
i kousek slunce
jak šplhá se na něj
pomalu a rozvážně
se svou energií
polibek na obě tváře
já jdu dnes
zase za láskou
a unavenou tvář
schovám do polštářku
abych mohl snít
nechat si zdát
třeba o tobě
jak kráčíš mi vstříc
jak usmíváš se
vždyť jediné co chci
je milovat a být milován
vždyť jediné co znám
je láska bezbřehá
a kamínky na cestě
co tak rád hladím
studánka u lesa
kde na chvíli se zastavím
odpočinout svým nohám
pro dnešek nechám
jeden pokojík na přespání
poprosím u hostinského
ještě jeden zlaťák
a zbude i na večeři
a taky žejdlík piva
v té krčmě zapadlé
já toulám se po horách
asi už po sté
tak mi zamávej
nebo pojď se mnou
jen to co ti srdce říká
udělej krásko
možná se ztratíš
ve svém nalezení
možná oči neotevřeš
zůstaneš slepá
kdo může a chce vědět
jaký ho osud čeká
nemáš trošku strach
že cesta je hřích
před branou do pekla
můžeš se nahlas smát
vždyť kdo má právo
špatné a dobré určovat
kdo může si hrát
na nejvyššího soudce
než jen ty a zase jen sobě