Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kdesi V Hlubinách

4. 6. 2016

KDESI V HLUBINÁCH

 

máš na svých rukách

krev všech lidí

kteří se zapomněli

tam někde v sítích

jak ryby pod vodou

dobrovolně se lapí

a všechno nad nimi

uniká jim do dáli

v tvých očích smutek

dávno už místo radosti

tvé křehké usmíření

sama se sebou

kolikrát vezme za své

ptám se tě lásko

nevěříš hvězdám

zdají se být daleko

a zem s níž jsme spojeni

zdá se nám nehezká

a co tě láká víc

než láska k horám

v klidném letním dni

poslouchat svět

a lásku v něm

vzít jako tu svoji

co vlastně chceme

co je nám nejbližší

pořád se honíme

za něčím neznámým

a tak se podívej

na chvíli na nebe

a potom mi řekni

co tě první napadne

kde jsme se našli

 a kde se ztratíme

to všechno kolem nás

prostě jen přijmeme

a až nám bude smutno

peřina náš svět

dovolí nám zůstat i dnes

a za opravdový polibek

dojdeš až na konec

kde cesty se končí

tam na chvíli

zasměješ sám sobě

jak jsi byl hloupý

a teď krásně bdi

vítej nový den

otevřené oči

ještě nemusí končit sen

všechno je v nás

tam někde u srdce

Neutíkej před sebou

stín tě stejně dostihne

a jestli si uvěříš

všechno se povede