Kdo Tohle Zná
KDO TOHLE ZNÁ
na trůnu seděla
stařičká dáma
pod víčky hluboké strouhy
místo vrásek měla
byla plná touhy
v nekonečném pohledu
který upřela
na mě příchozího
mohl jsem si vzít
pozlátka na zdech
tisíce zlatých prutů
leželo na podlaze
všechno jsem tam zanechal
jen ten pocit v sobě
navěky už mám
ten tlukot srdce
pravidelný metronom
stal jsem se soudcem
sám před sebou
chtěl tolik říct
po tolika letech
však šanci svou
propil v temnotě
hlasuji pro lásku
nenápadný titul
teď nehtem vyryju
do omítky domu
báseň pro blázny
snad jednou zastavíš
svůj krok rychlí
a přečteš ten vzkaz
stejně byl vždy pro tebe
pohledem do srdce
láska mě zahřeje
a všechny ty slzy
které jsem vyplakal
do polštáře noci
patřily také lásce
která prý se nenavrací
já v sobě chtěl
najít ten pramen
lichváře míjel
obrovským obloukem
jen v sobě nalezl
díky tvým očím
všechno na co jsem zanevřel
za temných nocí
kdy scházela víra
a smutek byl přítel.