Kdo Tomu Rozumí
KDO TOMU ROZUMÍ
když láska se mi vrátí
když cítím ten dotek
závan v hlase
pokleknout a nezapomenout
na všechno své
na to co jsem byl
než jsem se ztratil
v nekonečném moři
než smích na ústa
má zase se vrátí
chtěl bych jednu noc
v klidu si lehnout
tam na seník
a pozorovat tiché hvězdy
jak lákají mne
do svého lůna
až moře vezme si
co dávno mu patří
až přestane vlnami
hladit břeh
co bude potom
kde budu zrovna já
co ucítím na sobě
uvnitř svého srdce
polibek ještě mi dej
já chci ti vrátit
to něžné dotknutí
když miluješ mne
takového jaký jsem
tam kde jsem se našel
v tvém náručí
tak krásně mi bylo
než přišla první
z mnoha výčitek
za činy mé
které se objevují
s železnou pravidelností
ani se nemusí věštit
v křišťálové kouli
vezmi si na chvíli
to všechno naše
dej si ruce do klína
myšlenky odhoď
a jen prostě buď
sama sebou
vždyť to sama víš
jaké je být milován
jaké to je milovat
tak neztrácej se v beznaději