Když Oči Nic Nevidí
KDYŽ OČI NIC NEVIDÍ
držet v ruce
vítr z korun stromů
lehounce se nechat hladit
mezi všemi chutěmi
co přináší z cizích krajů
vůni dálek a koření
neotvírat vůbec oči
vnímat jenom čichem
všechno co svět nabízí mi
a tebe se dotýkat jen
tebe vnímat prsty
jen lehounkým dotykem
a oči co tak často klamou
nechat dneska zavřené
a jídla hodně kořeněná
vnímat svojí chutí
nechat všechno líně plynout
jen u tebe si snít
a ty oči zlobivé
stále chtějí vnímat svět
tak je dneska zavážeme
šátkem černým saténovým
a už jenom krásně ležím
vnímám svět dnes trošku jinak
jsi mi v něm tou průvodkyní
vedeš něžně za ruku
a já se vůbec nebojím
kam dovedeš mě touho
vděčen tobě za spoustu
krásných dní
nevadí mi vůbec dnes
že vlastně nic nevidím
a ještě prosím na závěr
šeptej hlasem svým
do mých uší
spoustu touhy
spoustu zajímavých řečí
poslouchám tě přeci rád
se srdcem tím otevřeným
jak jinak se vnímat dá
to jediné co zajímá
myslím na tebe má lásko
a v dlani držím květinu
tu kterou bych ti dal
vyrostla v mém nitru
jako plevel snad
však jak znám tě
ty má krásko
bude vzácná pro tebe
budeš mi ji opatrovat
jako nejvzácnější dar
a pro tohle všechno
miluji tě pořád dál a dál
bez začátku bez konce
na hvězdné obloze.