Když Pláčeš Bezradností
KDYŽ PLÁČEŠ BEZRADNOSTÍ
pod střechou předsudků
stál jsem tak sám
a cizí dav
sebou mě strhával
do všech těch krajů
a dokonalých mravů
vystoupit na balkon
a vykřiknout svobodně
andělé prosím
vždyť víte co je ve mně
a já to chci dát
celému světu
jedinému květu
a totiž tobě
má lásko krásná
vytáhni mě na déšť
který křivdy smývá
jak všechno říct
a nedotknout se jiných
srdce jsem dal
a vůbec mi neschází
když tebe jsem poznal
mezi všemi prchajícími
zbořit všechny mýty
tak jak to má být
není nikdo jiný v nás
stále jen my
a dám ti ruku
vždy jsem si to přál
tobě slova lásky šeptat
slyšet tvůj hlas
když právě se rozednívá
a ještě krok
ten nejvíc bolestný
než odtrhneš se od lidí
než vstoupíš do sebe
a vyletíš volně
a vzduch už tě nesváže
budeš motýl
budeš víla
budeš volný pták
i zurčící říčka
všechno si neseš
v srdci a tichu
všechno to obrať
dej životu smysl
a věř chvíli srdci
povede tě samo
miláčku, miláčku
volám z druhého břehu
obrať světy lásko
to za zrcadlem
ať skutečné je
láska tu byla
a jen naše je.