Když Stojím
KDYŽ STOJÍM
na rukou celý svět
jako jeden z obrů
chci ho dneska nést
do dalekých krajů
v té dlani hřát
ten skleněný střep
který zbarví svět
do zeleného závoje
a i slunce svou barvu změní
a já půjdu dál
bez růžových brýlí
vítej nový dne
spasitel vstoupil do nás
v podobě nekonečné lásky
a já mu chci tolik dát
slova na pranýři
lynčována davem
za jejich nepochopení
ten podtón a zabarvení
v lidských srdcích se ztrácí
a zůstává jen bláhovost
po věčném klidu
a šustění peněz
není třeba stavět chrámy
ve svém srdci
když svět novou modlu má
cinkání zlaťáků
já raději dívám se
do tvých krásných očí
abych viděl všechno
co jen srdce vidí
abych se mohl přitisknout
tvé teplo za své
jenom prostě tak
celým svým já přijmout
půjdeme dál
a ještě výš
do světa za zrcadlem
kde všechno se mění
ve víly nádherné
tvou jemnou kůži
pohladit něhou
a vrátím se do světa
kde všechno je dané
má lásko největší
s tebou toužím žít
poznat tvou osobnost
a každý den
stát se tebou rád