Klapot Kopyt
KLAPOT KOPYT
možná se svět
jenom lidem zdá
všechno se točí
nejvíce hlava
propadáš do hloubek
odkud se návrat nekoná
srdce se bouří
a pohřbí svým tlukotem
všechna lidská pravidla
zákony neplatí
když vstoupí vyšší síla
a mocné návraty
sám k sobě
opilá hlava se točí
a s ní celý svět
nezastavíš touhy
které v tobě rostou
staň se pro dnešek
mou jedinou milou
pravda je v nás
jinde ji nenajdeš
a já se chci rozdat
do všech směrů
kde chtěl bych být
jenom tak klidný
jenom sám sebou
láska mi dává křídla
a já nechci se jich zbavit
miláčku miláčku
šeptám si do noci
a tvůj dech
je mi nádhernou odpovědí
má náruč věčného dítěte
srdce co nepoznalo
nic než svou vlastní trýzeň
náhle může žít
a co padá z nebe
není žádný hřích
jen mocné souznění
a energie vesmíru
co k nám se navrací
strach rozpuštěný
v každé kapce krve
a kolující v žilách
náhle už se nezhmotní
a budeme plout
po obloze klidní
jako mraky nesené
neznámými větry
a dálka nás bude jen lákat
poznat sebe v nekonečnu
a znova neupadnout
do věčného ticha
a láska v mračnu prachu
jen k nám doletí