Kloužu Po Hladině
KLOUŽU PO HLADINĚ
co pluje v mém srdci
trochu lásky
zmatené a krásné
chci líbat tvoje rty
když ráno modré vstane
a kousek mraků
schovám do náruče
jako dárek předám ti je
zahal se do mlhoviny
když nejde ti jít
a básně v každém kousku
tisíce let
a stále zas znovu
a vždy je to poprvé
probuzení nové
v tvém hřejivém já
kolik životů dokáže
bloudit básník pouští
své verše jen temnotám
rozdávat z úst
a věčnost je pohltí
jen na jazyku zůstanou
jejich všechny chutě
až jednou doopravdy tě potkám
uvařím ti je
s omáčkou ze slz
které jsem vyronil
a pochopíš jaký jsem
znáš mě jako nikdo
na mléčné dráze
srazily se naše duše
a za tím velkým třeskem
skrývá se to nekonečno
v každém životě potkám tě
má jediná lásko
a kdo může pochopit
kdo může tu lásku dát
jen ty mě lákáš
a já vracím se z cest
uléhám do tvého náručí
hlaď nás prosím dnes
a všechno v sobě
dej vytrysknout ven
a ve vodopádu pocitů
chci být chvíli lapen
a stále od znovu
od každého začátku
šeptám ti do vlasů
svou píseň
tu o lásce
tu nekonečnou
a jen do klubíčka
ke mně se stoč
jeden polibek na skráně
a moře má otevřenou náruč