Kolem Světa S Láskou
KOLEM SVĚTA S LÁSKOU
svého srdce rytíř
na cestě po tvrzích
nedobytné pevnosti
jak tváře bez masek
hledám tě zoufale
každé opilé ráno
uprostřed květin
které mají vůni
tak opojně přitažlivou
zabořen s hlavou do polštáře
chci snít ještě sen
ten nejkrásnější
který můžu mít
ten o tobě lásko víš
vstávání bolestné
když nohy mě nedrží
půjdu až do konce
na kopec pod sluncem
zhasnu ty hvězdy
pouhým vypínačem
až obloha potemní
na obzoru vyjdeš
tvá tvář paprsky rozzáří
pojď ještě kousek
nech mě ležet v trávě
a na mou hlavu blesky
budeš koukat z nebe
na zem a její lidi
tvé oči hledají
moudré odpovědi
na otázky na něž
stejně kdo zná odpovědi?
Byl jsi tu sto let
a možná ještě déle
tvůj strach prostě je
a srdce bije
a já pro tebe
a tvou lásku neskutečnou
obrátím tok své krve
a žíly tepou
v krásném světě plném
tvojí něžné touhy
utíkám za rozbřesku
do tvých očí
chci být s tebou
když tě ráno hladí
po tvářích něžných
slunce mě vede
a mraky si plují
jak často na nebe
já doopravdy hledím
a možná dojdu
do krásných údolí
kde setkám se s tebou
opravdu navěky