Jdi na obsah Jdi na menu
 


Komplikovaná

8. 10. 2016

KOMPLIKOVANÁ

 

nemám vůbec chutě

proklínat svůj život

jen polibek na tvář

a útěk nikam

postel na mracích

a samota co nebolí

ještě kousek vesmíru

ten co je mi nejbližší

s jedinou hvězdou

kolem které kroužím

má tvoji tvář

komu patří slzy

z tvých očí

ty meteority co bičují

zem kolem nás

schovej se náruče

do bezpečí neoděné ženy

její lehký krok

jako víla tančí

dívá se do dálek

a přesto všechno vidí

její krásné jméno

které ti podlomí kolena

její zvuk v žilách

který křičí tak silně

ta jediná opravdová

která za to stojí

LÁSKA

jak něžně to chceš

pro sebe vyslovit

křičet ti do ucha

ano to jsi ty

tvé jméno skoro stejně zní

dej mi ruku do dlaní

máš v nich celý svět

a studené ruce

které já chci hřát

abys věděla

když to někdy netušíš

kdo tě má doopravdy rád

povídej mi o sobě

jak moc se cítíš

zraněná a zrazená

jak moc mně máš ráda

a chceš se mnou létat

já ti křídla

nebudu nikdy lámat

ani ti ubližovat

jen na rukách nosit