Jdi na obsah Jdi na menu
 


Konstatování

5. 10. 2010

KONSTATOVÁNÍ

když jsem se ráno probudil

zase jako už mnoho dní

stále se mi myšlenka vrací

miluji tě a ty?

pod studenou sprchu

své staré tělo dám

očistná ledová voda

nevyžene myšlenky

tak jak bych si přál

srdce zvrací stále znovu

umlátím tě svojí láskou

nechci od tebe nic

a přesto dostávám

tvou krev do žil

všechno tak jasné

nádherně dané

nic nezmění se v životě

neutečeš před vinou

ono jen přiznat si

mám tě moc rád

někdy víc než bych chtěl

je náročné

nebe se zatáhlo

možná bude plakat nad námi

jací jsme lidé

jaké to máme chování

tak proč daal nám víra

tu mocnou zbraň lásku

když nemohu jí použít

špatný člověk je mé jméno

nebojím se lidí

jen ty má lásko

husí kůži mi naháníš

nejsi mi lhostejná

to už dávno ne

přemýšlím kdy byla jsi

to už je mnoho let

podívej se mi do očí

řekni mi máš mě ráda

já zachvěju se jak osika

copak je mi platné

poslouchat slova

tvé činy jsou ještě krásnější

promineš mi dneska

tuhle báseň

i to ostatní

kdybych naklonil se k tobě

tak moc chci tě políbit

vzít tě do náruče

odnést kousek světa

víš jaký jsem

zlobivý něžný ničema

dám ti prst na ústa

tohle se nikomu neříká.