Kopretina A Nebe
KOPRATINA A NEBE
máš ve svém životě
spoustu bílých míst
některá zapomenutá
jiná rány jitří
nohu zraněnou
z věčného běhu
mám tebe na srdci
jsi mi nejbližší
já chci ti dát
do vlasů květinu
třeba takovou kopretinu
slušela by jí
bílá barva k tvým vlasům
kontrast nekonečný
chci tě pohladit
vnímat tě hmatem
a nezapomínat na celý svět
jen ponořit se do sebe
dát ti chvíli
ten překrásný sen
rozpusť si slzy
klidně i po tváři
neboj se ničeho
budeš pořád krásnou
budeš květinou
tam za zatáčkou
všechno je jiné
kolikrát jsem to slyšel
nečekám zázrak z nebes
jen trošku lásky
závislost na opojném životu
na nekončící smrti
duše a srdce
žijí stále dál
mohou spolu bojovat
můžou se milovat
a kdybys snad náhodou
jednu noc zapomněla
kdo je tvé srdce
stejně hladem po něm
cestu si k němu najdeš
já bojím se hrozně
i když nemám strach
já byl jsem bláznem
a budu zase znovu zas
a všechny lidské poučky
naučím se zpaměti
jejich nesmyslnost
vykřičím do nebes