Koření Života
KOŘENÍ LÁSKY
beru si do dlaně
tvé řasy padlé
co na polštáři zůstali
ještě den poté
beru je s něhou
než jim dám svobodu
a pustím do větru
všechno své
to opravdu mé
jen tobě dám
když myslím na tebe
každé ráno
tak strašlivě rád
milenci v ulicích
odhánějí čas
já za oknem divák
svět je jen v nás
a všechno co vidím
třeba není skutečné
jen láska v srdci
je opravdová naděje
a člověk umí
být s někým a přesto prázdný
být s někým sám
polibek na tvář
pak jen spěch
mezi dveřmi letmý dotek
a pak už jen šeptám
raději běž
a všechno si nakreslím
všemu dám barvy
jsi tou mou nejmilejší
stěny krví třísním
uvnitř sebe mám
napsáno víš
jak moc tě mám rád
jen ty umíš ve mně číst
kniha bez obalu
bez poznámek
bez začátku
bez tiráže
a jiných zbytečností
jen obsah je
mojí přirozeností
a benzín voní dálkou
však neláká mě
když tebe teď mám
celý můj svět
dostal nový a ten nejkrásnější dar
jménem láska
a teď už tvá víčka
přemohl spánek
a já tvůj beránek
co bude tě hřát
miláčku, mám tě rád.