Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kousek Ničeho

12. 11. 2015

KOUSEK NIČEHO

 

jediná slova v ústech

snažím se žvýkat

všechno na tobě

je tak strašně krásné

chci se zase dívat

do rukou si dát

lidské klidné srdce

mám svou víru rád

to když patřím k tobě

slunce do vlasů

zaselo svůj třpyt

jeho teplo prostoupí

celý chladný byt

stěny barvu získají

a podzimní listí

stává se krásnou zemí

nekonečné polibky

co zdobí mou tvář

chutnají po tobě

a přicházejí jako vlahý

ničím nerušený déšť

postavím se navzdory

osudovým zvratům

silná skála

v mém srdci zůstává

k snídani po probdělé noci

snad se dává káva

kdo touží žít

a kdo jen přežívá

obloha modrá

stejně jako tvá ruka

strašně mě láká

spojení těl

v milostných polohách

dávám ti sebe

co jiného můžeš chtít

to jediné opravdové

zase se nám stává

pokaždé v nových dnech

skáču na skálu

dolů se bojím

milostné pohledy

sám v sobě nosím

jediný kousek všeho

co mohlo tu být

je přece v srdci uložen

tak krásně to zní

všechna ta píseň

a teď rychle prosím

pojď se mnou

tam za oblak velký

kde můžeme sami chvíli být.