Kousek země
27. 10. 2010
KOUSEK ZEMĚ
prosím tě o něco
o lásku tvojí
co je mi blízká
snové růže
trny pichlavé
zamračené nebe
přikryté rosou
ve tváři kvítek
polibek na uvítanou
v noci bez rána
tvoje krása vyčnívá
polibek na rozloučenou
v chodbách starodávných hradů
bez střech
pod klenbou čehosi
procházím bos
jako bílá paní
na hradbách dobyvatel
svůdce a zlý čaroděj
podlehneš m zase
stále se ptám čemu
nejsem nic
možná o něco míň
poslouchám bez dechu
tvému hlasu
povídej nepřestávej
prosím a prosím
hlas a smích
síla mocná zbraň
posaď se ke mně
držím ti kousek země
nemám totiž víc
dal bych ti kvítek
do tvých černých vlasů
podívej se na mě
jeden polibek
změní a zachrání všechno
konec i začátek
pojedu udělat něco bláznivého
zhlédnout sopku
přivezu ti žhavý kámen
zakleji do něj něco
LÁSKO