Květiny Plné Kouzel
KVĚTINY PLNÉ KOUZEL
když noc usíná
a probouzí se nový den
ještě sedím na posteli
vyznávám ti lásku
jako bych nemohl
vyjít mezi lidi ven
když v tvém náručí
tak dobře se spí
tolik slov bylo vyřčeno
a ta která ještě spí
láká nás vůní
jenž má příchuť tajemna
jen tvá tvář unavená
dává poznat na chvíli
jak moc toužím usínat
u tebe pod dekou
jak moc toužím ulehnout
do tepla našich snů
pomalu se vynořím
někde uprostřed bytí
jako bych ani krok neudělal
co jsem na zemi
všechno spojené s tebou
každičké opojení
které stále cítím
jen chci vykřiknout
jak moc jsem zamilovaný
utopený v lásce
v jejím šatu dlouhém
jak královna kráčí plesem
a srdce splašeně tluče
vcházím hlavní dvoranou
kde na konci čekáš ty
jen tam tak dobře je mi
jen tam se krásně sní
až dnes usnu
natrhám ti plnou náruč květin
všechnu jejich vůni
zabalím na cestu
dám ti je na polštář
ještě lépe možná
celou tě jimi pokryji
budu ti šeptat
v kleče vedle tvého lože
co v sobě mám
lásku k tobě
ještě také souznění
není už nic víc
coby vedlo k poznání
sama sebe
když hrozně mi chybíš
to když stýská se mi
po tvých očích
a tak myslím na tebe
jak krásná jsi.