Lampa Na Rozcestí
LAMPA NA ROZCESTÍ
íkdyž jsem šel
sledoval mě měsíc
na nebi tak osamocen
v kapse ještě hřeje
všechno co jsem vyslovil
než jsem tě pod peřinou
z veliké lásky
na chvíli opustil
a srdce buší
a cítím tlak ve spáncích
vezmi mě bílý obláčku
na pouť po nebesích
odlepit se od země
a roztáhnout křídla
kdepak mě dne čekáš
má jediná milá
polibek z čisté lásky
a teď když sníš
jsem jenom tobě
úplně ze všech nejblíž
podívej se mi do očí
chci ti tolik říct
ale ne slovy
jen pouhým vědomím
a usnout ti v náručí
tolikrát jsem si přál
už ani nespočítám
kolik nocí
a otvírám láhev
s červeným vínem
to abych tě přivítal
s každým novým ránem
a jen plynoucí čas
když tisknu k sobě telefon
a čekám na melodii zas
než uslyším tvůj hlas
po vlnách dálek
jak k sobě mě volá
chci se ti rozpustit
v tvých krásných žilách
a ozvěna ve mně
stále dlouze zní
jsi víla tak skutečná
i v blouznění
jen o tobě lidé sní
teplý vzduch z plic
do zmrzlých rukou
jen tak v tichu mrazu
s párou vydechnout
mé nádherné já
které jsem hledal
koluješ mi v žilách
už tisíce věků
smíření sám se sebou.