Láska, Touha, Stesk
LÁSKA, TOUHA, STESK
ještě se tvé teplo
rozlévá po mém těle
každý dotek jediný
naplňuje mě představami
jeden tvůj polibek
a noc pod dekou
cítím se být s tebou
navždy spojen
tím neviditelným poutem
tím poutem lásky
vždyť mi rozumíš
někdy tisíce slov
úplně zbytečná jsou
a jen tlukot srdce nahradí
píseň neznámou
která je pro tebe nová
jako tisíce přání
nikdy nevyslovená
jsem tebou mé děvče
jsem tebou má ženo
co všechno v tobě dříme
ptám se tě na oplátku
za všechno co dostal jsem
na zlatém podnosu
který jsi držela
s láskou sílou i pokorou
již žádné ponížení
válet se v prachu u cesty
nezasloužíš si
máš v sobě tolik vášně
tolik vnitřní síly
a jen tvá tvář
někdy prozradí
co doopravdy nejsi ty
mé druhé něžné já
dotýkám se tě srdcem
tak mám to rád
a tvé vlasy na prstech cítím
má dokonalá krásná
sním jen o tobě
v tichu svého bytu
pod víčky obraz věčný
překrásný a znám už tisíc roků
a přesto pokaždé nový
hledal jsem zoufale
hledal jsem nekonečně
ve všech zákoutích
abych pohlédl před sebe
a viděl tě čistou a jasnou
cítím z tebe
můj miláčku
jak o mě stojíš
i když bouřka rozsvěcí oblohu
něžně přitisknutá
k mému žáru.