Jdi na obsah Jdi na menu
 


Láska Jako Román

8. 9. 2012

LÁSKA JAKO ROMÁN


na dlouhé cestě

po poznání duše

zase srdce se mi vrací

plná náruč něhy

zastelu jí do postele

aby lépe se ti spalo

má lásko víš

tohle všechno

jednou tuhou

napíšu dnes na mraky

ať obeplují celý svět

se vzkazem na dlani

dívám se ti do očí

roztávám jak sníh

v hloubce duše souznění

tak jak má to být

prosím sebe zas

o kousek světa

který ve mně je

ať na povrch vyplave

chci si číst v nás dvou

román na pokračování

autor jménem láska

postavy jsme my

a děj plyne

bez ohledu na dny

co je pevně napsáno v nás

to je přeci navždy

za rok za dva

až ohlédneš se

strach nebude takový

s časem všechno

co kdy děláš

nový rozměr dostane

a já tě miluji

není nic víc ani míň

jen tolik touhy

neptej se mě na otázky

když odpověď máš na dosah

neboj lásko moje

jsem tu pořád navždy

budu sledovat tvůj stín

a jako vlk toulavý

hledat tvoji stopu

i když napadne sníh

tvé slzy proměním

v trošku smíchu

a pak tě uložím

dnes jsme přeci spolu

ani den se nezmění

jenom ležet mlčet

nebo šeptat všechno

ještě trochu přitul se

mám tě rád

má lásko.