Láska v Rukávu Dní
LÁSKA V RUKÁVU DNÍ
schovám svou holou hlavu
do klobouku černého
pozdravím kolemjdoucí
jeho pozdvihnutím pouze
na očích ten stín
kterého nevšimne si nikdo
jen ty má tajná vílo
otočím se za tebou
až líně minu tě
v davu těch duší
kolem kterých jdu lhostejně
čníš z davu
plná ohně v sobě
jen ten plamen láká mě
dojít až do nebe
tam si lehce odpočinout
na tu cestu další
závěje se staví do cesty
a sníh se nerozpouští
pod mojí touhou nekonečnou
v poslední zatáčce
tam kde je ještě žití
běžím za tvou láskou
zvykl jsem si na ni
a teď v tichu hvězd
přemýšlím si jen
a možná právě slyšel jsem
trávu někde růst
prosím jenom o kousek
štěstí pro své já
trošku býti sobecký
duše křičí dál
a v srdci věčný zpěv
o lásce a jejích tužbách
přál jsem si najít ten svět
kde je ta věčná
a našel tebe na cestách
však zahnaný do kouta
lidé chodí stále dál
a já už je nevnímám
chci si zalézt do postele
a tam svůj život snít
kdybych mohl přitom trošku
držet tě za ruku
nemůžu dostat víc
a tak se ještě zasním
vždyť to mám tak rád
květiny též krutě vadnou
když vodu jim nedáš
a já zalil zahrádku
co v mé duši je
jenom tvojí věčnou touhou
najít sebe na cestě
a na to věčné hledání
připiji si s tebou.