Ledové Mraky
LEDOVÉ MRAKY
taková zima je mi
dnes a zase znova
studené ruce
jak kámen srdce chladí
v lásce čisté
jsem se narodil
zemřu na jiné planetě
v rukách sněhové vločky
už ani netají
jak mrtvola jsem studený
avšak v srdci plamen věčný
co zažehla jsi ty
opatruji ho verně
jako ten vlk
ledové pláně
jestlipak i jeho nohy zebou
horký čaj na jazyk
ten od tebe mám rád
co ohřeje mě zas
vždyť pro co jsem byl zrozen
jen pro lásku tvojí
dívám se na chladné nebe
i na páru z mých úst
v hlavě táhnou mraky
a já tuším slunce za nimi
vzdám se v bitvě prohrané
proti všemu zlému
nikdo není vítězem
v závodě o život
marně jen přemýšlím
proč nevzal jsem si rukavice
i když vím jak by to bylo
nádherně zbytečné
ukrývám svou tvář
do trávy s rosou
jen tak lze zakrýt
jak mi slzy tečou
a země příjmá vždy
zase všechno co dala
je trpělivá a skromná
a já jí prosím na kolenou
o zázraky jenž se nedějí
z hlavou ve tvém klíně
bloumám celým světem
za svou víru platím srdcem
stejně dal jsem ti ho
s pokorou a vzrušením
vtáhnu sám sebe
do jiných světů
cesty jsou dokořán
pro cestovatele beze strachu
a já se utopím
ve zmatku všech dní
jak bezradný umím být
jako člověk, jímž nechtěl jsem být.