Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lesní Bál

17. 8. 2011

LESNÍ BÁL

 

klobouk si dám

na svojí holou hlavu

pod hlavu ruce

a tak ulehnu

na mokrou zem

od pláče nebes

tam zůstanu na chvíli

jen kdybych věděl

jestli se stane

to co si myslím

květina z rosy

svou hlavu vztyčí

se svým jednoduchým úsměvem

svojí krásou

odzbrojí mne jedinou větou

vždyť co ti chybí

vše ve svém srdci máš

lásku bolest smíření

touhu krutost naplnění

musím jí dát

i dnes zase za pravdu

ustel si má milá

vezmi sváteční čas

dnešní noci čeká nás

lesní bál

zvířátka bez masek

škrabošek netřeba

vždyť dnes přirozenost

byla nám vrozena

dnes zcela nazí

přírodě to nevadí

žádné přetvářky

ani smích falešný

jako hudebníci

vystoupí lesní zvuky

to abychom nezapomněli

odkud jsme vzešli

a pod tím vším

na sobě přitisknutí

budeme tančit

tak krásně nazí

budu se ti dívat

do tvých očí

přitom tě hladit

šeptat slova lásky

a ráno nás nevzbudí

tam někde v chvojí

když jeden druhému

teplem lásky srdce nestudí