Let Orla
vzdej se světu
když náhle máš strach
jediný pohled do údolí
a nebesa se otvírají
cítíš v podbřišku
ten lechtivý pocit
to všechno mezi námi
silné je doopravdy
pouto nejsilnější
já blázen v knížkách
co proleží celý den
zahrabán a nenalezen
pod všemi strachy
jen taková záhada
kdo snaží se mne
vytáhnout z ulity bezpečí
abych viděl slunečný den
jen slova a slova
jen pocity bez všeho
já mořská víla
ztrácím i něhu
zpěněné vrcholky
lámajících vln
já chci vidět moře
a jeho sílu
přetavenou v příboj
chci se postavit
na odpor všemu
chci ve svém nitru
rozehrát tu strunu
co ve mně brnká
tu píseň na rtech
co pořád se vkrádá
dávat na odiv
ať každý se otáčí
ať se klidně diví
je mi to úplně jedno
každý svůj sen
přeci žije po svém
až se všechno změní
až budou sny zakázané
stejně budu pořád
jen v jednom kole
nenechám si vzít
co moje jest
vždyť každý ten den
prožívám s tebou
v našem nitru
neustále po našem