Lež Nebo Pravda
LEŽ NEBO PRAVDA
jakou barvu očí
asi má smrt
když ve svém úsměvu
má prý jen pár zubů
v hloubce dotyků
pohlazení po duši
mám jen pár rýmů
do dnešní zpovědi
o své hříchy
nehodlám se dělit
s žádným páterem
jsou jen mé
v každém dni
který je mi blízký
na tvou tvář
když snáší se
místo noci slzy
osuším ti je láskou
která ze mne prýští
na obloze jen jedna hvězda
místo koberce třpytivého
svět se mění rychle
vidíš něco zvláštního
co už dávno není
kráčíš jednou nohou
mezi všemi světy
do hrníčku led
na ochlazení horkých dní
ve spánku se dívám
na zavřená víčka
přesto velké obrazy vidím
nemusím mít všechno hned
jen hledám ve svém nitru
co doopravdy chci
projdu těmi dveřmi
a náhle vidím svět
co dal mi všeho vrchovatě
přesto stále hledám
své zapomenuté sny
které jsem určitě měl
jako malé dítě
schoulený v náručí země
cítím její energii
určitý druh lásky
čím jen se odvděčím
než jen jednou básní
bez začátku i bez konce
rozkvetlý květ mne láká
jako tvoje láska