Lidský Rok
LIDSKÝ ROK
lepší se je dívat
jenom tak z okna
na svět který
pluje kolem nás
má své nedostatky
přesto ho mám rád
chci se s ním mazlit
občas a tolikrát
na tvé tváři jizvy
které tam dal
prý sám bůh
a já mu napsal dopis
jestli je hluchý
k mým hříchům
tak napášu na nebe
svou dlaní
ještě horkou od lásky
to znamená pro všechny
jenž se tu toulají
ať počtou si za nocí
kdy nebe je čisté
a jen hvězdy září
tak nad jezerem
s vodníkem i vílou
své sny sním
polštáře i deky
rozložené po stromech
které se klaní dnes
velkému větru
svou korunou až k zemi
už je všechno napsané
už touhy mám v sobě
dávno spolknuté
teď čistá hlava
skrze lásku hledí
a konec světa
zatím v nedohlednu
rozdrobím poslední rohlík
s ptáky se podělím
a jen lůza z podhradí
bude žebrat na ulicích
mé srdce je možná otevřené
a svět se stále točí
tam kde bydlel hřích
náhle už nic není
jen čistá voda
a horský průsmyk
jenom láska věčná
a nad tím vším MY