Máš Svá Tajemství Hluboká
MÁŠ SVÁ TAJEMSTVÍ HLUBOKÁ
můžu ti ještě dát pusu
než zase půjdu dál
na kousek světa
mám svůj patent
a nedám si ho vzít
jsi stále tak krásná
jak jen umíš být
ve slunci dávám si večeři
a pak rychle spát
své soukromé dostihy
co stihnout musím
jestli se o mne bojíš
tak nemůžu ti pomoci
asi bych chtěl
nakreslit lepší svět
ale umí jen psát
řádky co nikdo
z vás nechce číst
budu se rouhat
a říkat věci nepříjemné
ale život může být
přece i o kritice
já vlastní vahou
klesám stále níž
až najdu své dno
zapadnu do bahna
a jen těžko se vyhrabu
na světlo boží
tak potom uvidím
jen černé zdi
co stanou se mojí celou
ve které mám žít
to snad raději zavřít oči
a nechat to všechno
jenom tak být
a ze zábavy stane se
jen platná povinnost
už nebudeš žít
jako škarohlíd
budeš ještě více mrzutý
když všechno se nedaří
pohled do očí
způsobí jen jediné
slzy navrch derou se
a musejí pryč
každičký den
prodáváš sebe
pod cenou svou
jen tak tiše mlčíš
nemáš snad právo
na sebe a svůj život
když dny se rozmazávají a letí