Jdi na obsah Jdi na menu
 


Měníš se v Motýla

19. 10. 2013

MĚNÍŠ SE V MOTÝLA


chci ti dát do dlaně

ospalé ráno

na víčka obklad chladný

z ranní rosy

sama znáš to

co všechno láska umí

kráčím po trávě

která ztrácí barvu

jako já srdce své

jen pro tebe

vcházíš tak potichu

do mých krásných snů

vítám tě princezno

z dálek všech vesmírů

tohle je život

který toužíš poznat

a všechno se stává

nekonečnou skutečností

pro padlou hvězdu

do hladiny rybníka

stejně její světlo

neuhasí voda

jako touhu člověka

po věčném žití

po vědění sama sebe

vidím tě s knížkou

ve sluneční záři

díváš se do plamenů

a nic ti neschází

všechno se vrací k tobě

jako znovuzrození

tvůj dotyk pod dekou

už dávno není plachý

rozkvetla jsi motýle

tvá křídla zbarvená

na tobě dávno poznávám

můžeš se vznést

a odletět do nebe

můžeš zůstat tady

a hledět mi do očí

všechno je v nich napsané

ta láska k tobě

co vyrostla ve mně

až někam do nebes

chci se ti dívat do očí

chci tě držet v náručí

tvůj úzký pas

tak pevně stisknout

dech ti dojde

pocítíš závrať úžasnou

všechno jsem sdílel s tebou

jak jen to šlo

to první ráno

když šel jsem bos

narozený pro tebe.