Město a Lidi za Zády
MĚSTO A LIDI ZA ZÁDY
sleduji dravce nad polem
jejich líný krouživý let
stojí ve vzduchu jak pevné zemi
kolem šípků
jenž právě ozařují kraj
jejich oranžovou srstí
vykročím na okraj
všech lidí v davu
jen tam tebe potkám
má lásko krásná
jen tam od tebe dostanu
tu ruku do své
zády ke všem lidem
odejdeme po svém
ztratíme se jim
z dohledu jejich
nákupních vozíků
které jim cesty dláždí
pryč jen tam kde
ještě stále dnes
nalezneme lásku naší
pod oblohou
která nám cestu značí
na zádech v lese
někde kde je klid
vrátit se dolů
tam mezi lid
jen až nám srdce dovolí
teplá noc se vkrádá
do domu oknem
zase v ní myšlenky
neudržím na uzdě
rozletí se volností
jenž jim určil svět
zase budou mi do uší křičet
miluješ jí bláznivě
utopím se v hrníčku
s jedinou kapkou slzy tvé
na dně v soli z očí tvých
držím tě za ruku
pryč od hučícího davu
jestli nás dostihnou
zapomněním ztrestají naší volnost
vyznám se v noci
když naše srdce
na cestu nám svítí
blížíme se do věčného
ticha a souznění
blázne můj milovaný
co potká prokleté básníky
jen trošku zrychlit krok
když město svítí za zády
dnešní noc kouzelná
dává splnit všechny sny
které sis přála.