Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moderní Pohádka

5. 2. 2015

MODERNÍ POHÁDKA

 

neschovávej svou tvář

tam za mraky

slunce když na tebe dopadá

vždy ti tak sluší

miluju tě celým srdcem

na co ještě čekáme

máme jenom jeden život

zase ho snad nevzdáme

máme tolik snů

a všechny se nám plní

pojď ruku v ruce

zase dnešním ránem

než bude všeho dostatek

než podíváme se do očí

té jediné pravdě

a srdce tlučou

a touží po sobě

proč nás chtějí rozdělit

ta víra v temných nocích

společné snění

a překrásné bdění

tohle je náš svět

já věřím v něj

miláčku pojď

jdeme ještě dál

tam kde hory mizí

ve stínu mraků

kde déšť se mění ve sníh

a přesto slunce svítí

já cítím to samé

co jsi ty

a nevracím se zpět

do lůna smutku

když svou ruku

do tvé něžně vsunu

a ptám se tolikrát

pro nádherné odpovědi

proč zrovna mě

láska vybrala si

a pozoruji tvoje ústa

když na mě mluví

jsi krásná žena

po které i sochy touží

jedna cesta pro dva lidi

básní plná stránka

a víno ve sklenkách dochází

proč zrovna dneska

mám chuť běžet dál

do tvé náruče

a spočinout ti na klíně

můžeš mi odpustit

každé ráno

když tě opouštím

ale srdce ti nechávám

v horkých dlaních