Moje Proměny
MOJE PROMĚNY
podívám se na strop
jak líná je noc
jen odrazy světel
přináší nám zvědavost
co skrývá se dál
než za jedním časem
než za společným sluncem
jen krásně usínej
i nad ránem
buď šťastná za vše
co ještě můžeš
nechci dávat ani brát
chci jen poslouchat
a klidně vstřebávat
můžeš chtít víc
ale k čemu je to dobré
slunce nad hlavou
dnes přikryté
a ještě více unavené
než jsem já
kostely lákají
na rychlou cestu k bohu
a já jen žasnu
co lidem stačí
dát jim do úst
jen jednu větu
čím měří se chytrost
a k čemu je srovnání
tak dej mi ruku
do krásných dlaní
zahřej mne prosím
když dnes cítím chlad
nejen v rukách
srdce jsem zatvrdil
bojím se zrady
tak raději zůstanu
ve své ulitě
asi už navždy
máš krásnou tvář
a teď klidně spíš
já nečekám od nikoho
vůbec nic
snad jen hřích
naučen bohužel
spoléhat na sebe
a tak si kráčím
jinam než do postele
už vítám ráno
i když ještě sním