Moje Soukromé Nebe
MOJE SOUKROMÁ OBLOHA
dám si životabudič
trochu omamného nápoje
ať v žilách koluje
má krev o něco rychleji
protože toužím vidět
všechny ty věci
které jsou opravdové
plynoucí energii vesmíru
touhu všech žen
poznat muže a naopak
v malé kavárně
tam na rohu ulice
ještě chlebíček si dám
normální den
v nenormálním světě
kde život má cenu jen
pár zlaťáků
a já se přesto nebojím
smrt není konečnou
zase se vrátím
tam k tobě pod křídla
té nekonečné lásky
kde moje touha usíná
a já ti věřím
a vždy tomu tak bylo
nebojím se projít
celým světem širokým
jen abych tě našel
sednu si ke kalendáři
a budu hledat jména
všechna si napíšu na zeď
abys to věděla
budu hledat něhou
nastavím bolesti srdce
všechno je jen jednou
a nebude tomu jinak
i mrak na obloze
jen si tak propluje
ve svém tichém světě
tisíckrát změní tvar
jak o vítr života žene
a kolikrát mi připadá
jako by měl tvou tvář
já lehnu si ta
do té horké trávy
a pod hlavu si dám
polštář voňavých květů
než na to nebe pohlédnu
než se v něm a tobě rozpustím