Moje Soukromé Proměny
co je lepší
než hvězdnatá obloha
než měsíc svítící
než láska na polštářku
té které uvěříš
co je lepší
než dotyk slunce
než ruka propletená
na konci všech cest
než usneš na polštáři
až se potom probudíš
než to co je dané
chvilku vydržíš
po tomto světě
kráčí si luna
má tvar srdce
tak vypadá jako láska
a lidé ji věří
jak jen to umí
a pak zapomenou
a jsou stejní
už dávno nedrží
všechno to pevně
už si jen doufají
a schovaní v sobě
nenajdou věčný klid
pak se otočí
a zahlédnou pravdu
kterou jim neuvěříš
plné rty
jako ty jen máš
jen neustále je líbat
a být blázen
do všeho kolem nás
tak se krásně přiviň
do mé náruče
než slunce vystoupí
na nejvyšší část
oblohy nad námi
tak místo něj
dnes zapadnu já
nad obzorem rozšířím
místo něj chci já
nad horami v dálce
svůj narůžovělý žár
rozprostřít jenom já
tak kráčím dál
někdy smuten
jindy vesel