MOŽNÁ JEŠTĚ DNES
MOŽNÁ JEŠTĚ DNES
kolem sebe máme
nekonečnou svatozář
osvětlí město v údolí
svým světlem
nemusíš se bát
tvé touhy jsou
vždy k nám půjdou
ještě o něco blíž
smutek a slzy
nejsou naše cesta
já patřím k tobě dozajista
má cesta s tvou se protíná
slunce nám do očí
svítí stále víc
přivřít víčka
a jenom tak klidně být
nehledat za tím vším
to co tam není
já bál se tolikrát
že se někde ztratím
a sladké jahody
přinesla mi cesta
já jen jí
děkuji za svá gesta
za strach z lidí
který asi nepřekonám
kdo chtěl by blázna
když hlava mu stoná
tam kde jsme byli
jenom my spolu
my opravdoví lidé
čistí a bez hříchu
se svým vědomím
a tlukoucím srdcem
s vroucností v sobě
kterou nepřekonáš
na konci té cesty
čeká tě láska
její energie čistá
která mne láká
piji jí po doušcích
jako živou vodu
ztrácím tu sílu
když usínám zmožen
vším co je mi blízké
a taky jsem zhrozen
ze všeho kolem sebe
ale nejsem jenom
obyčejný člověk