Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mrazivý Krunýř

7. 2. 2012

MRAZIVÝ KRUNÝŘ


měsíc mi svítí

nad hlavou mrazivou

schoulen do sebe

pod padající hvězdou

v batohu na zádech

sbalený svět

všechno co mám rád

co přál jsem si hned

pod víčky se krčí

jen dvě oči

pátrají a hledají

tebe a tvůj stín

na pláních sněhových

vidím jen odlesk

slunce jenž bodá mě dnes

tak strašně silně

a nad hlavou párek supů

co spletli si směr

zaletěli do arktických krajů

místo na jih za teplem

a vlci jen okolo

tak nenápadně krouží

a ve svých představách

stal jsem se jim večeří

však já se nedám

nikdy tak lacino

všechen svůj smutek

prodám za jedno kilo

a vezmi si lásko

všeciko co jen chceš

jsem tvůj polárník

co hledá ten absolutní sever

a po dobytí pólu

pošlu ti pohlednici

asi už tisící

všechny srdce rvoucí

říkají jediné

tužby se plní

a já tě stále chci

tak jako den první

a koušu se do rtů

jestli ještě bolí

když mráz mě svírá

ve svém pekelném náručí

a vidím tě najednou

na protějším břehu

pomalu kráčíš ke mně

najednou už běžíš

a naše rty se ještě v letu spojí

a náhle je teplo

po celém těle i duši

a není žádný leden

a mráz se rozpouští

jsi jen ty

kráska co mi chybíš.