Mrknutí Oka
MRKNUTÍ OKA
zase tu nad ránem
bdím nad spánkem
všem lidem kolem mne
přeji krásné snění
na hřbitově za městem
duchové již uléhají
jen zima pod kůži
vkrádá se pocestným
hvězdy ještě svítí
a země svou rotaci
taky nezapomene
a já věřící a bdící
modlím se ve svém kostele
z jemné trávy
tak krásně zelené
kolena otlačená
a úleva se nedostaví
takže si přej
cokoliv ze svých hříchů
já básník s hvězdami
zalézám so stohu
až uvidíš mé oči
zaváté slzami
co ještě říct
na všechny ty vzdechy
já tvůj manžel
milenec i přítel
chci s tebou zalézt
do nekonečného moře
jen dál a hlouběji
do srdcí našich
vnést trošku lásky
i když se ztrácí
její pramen je věčný
a souznění naše
v celém vesmíru jediné
já chci jíst i pít
jen z tvé duše
pod shodami tajné místo
kde nikdy nás nenajdou
tam s tebou
jako pod stromem
chci ochutnat tvůj
první a poslední polibek
ve všem jen být
otevřít slaně
a ucítit lehký závan
věčnosti v sobě
než zem se znovu narodí