Na Prach Se Rozpadám
NA PRACH SE ROZPADÁM
tvůj úsměv víly
která ještě sní
na pláži horký písek
a na něm sníh
polehoučku své sny
proměníš ve skutečnost
touhy na dlouhé dny
všechno co je s tebou
z nebe se snáším
jako mlha ranní
lži proměníš v pravdu
když nádherně sníš
snídani do postele
a přesto být čilý
svou klec zničit
a skousnout čelist
teď za chvíli
až přijde velká bouře
přinese nové
čisté a krásné
a když slzy potečou
není to hřích
být sám sebou
blesk za bleskem
promění tvou oblohu
rozvaliny hradu starého
v kamení a prachu věků
najdeš ten poklad
žádné ryzý zlato
žádný drahokam
jen čisté srdce v dlani
to je ten správný dar
pohleď mi do očí
a řekni ještě tiše
pošeptej do uší
jen jako vánek
jako tichý vítr
tu energii srdce
vynes až na vrchol
nech jí plout po moři
v malém člunu
letět po obloze
jako ptáčka malého
vždy bude tvoje
jen tebou prostoupí
a proudí jako řeka
do všech údolí
která máme v sobě
nabíjí nás dokonale