Na Rtech Ještě Noc
NA RTECH JEŠTĚ NOC
i když nálada
dotýká se bodu mrazu
v uších mi ještě zní
tvůj hlas z telefonu
všechna ta slova
i ta co zůstala za oponou
v srdci plném tebe
plavu si něžně
vzdálen tisíce kilometrů
však stále s tebou
vytrhli nás
z blaženého snu
však naše duše
odpočívají spolu dál
kdesi na zahrádce
plné růží a jiných květů
na zádech unaven
ty pevně při mně
držíš se mého já
jako by mohlo odejít
však ono se vrací
tolikrát nazpět
stálé vzhlížení k nebi
nese sebou zlé
nevidíš na co šlapeš
to někdy zabolí
beru si do ruky
vše co mi dáváš
převracím na dlani
a stále na to koukám
jako bych pohledem
mohl přečíst tvojí lásku
vždyť netáhneš jí na provázku
do láhve od koňaku
dám svojí krev
tou poliji ten náš svět
přes slabý růžový film
který z ní zbude
budeme koukat
jeden na druhého
pořád a neustále
vždyť kdo je mi nejbližší
než ty v celém sále
prodírám se davem
který mi brání
dosáhnout tvé náruče
to jim neodpustím
co hříchů proteklo
každou nocí námi
však něco vím navěky
budeš mou neustále
tak rozhodl osud
když uplatil jsem jej
totiž svým životem.