Na Věčné Téma
NA VĚČNÉ TÉMA
máš oči dítěte
přivřené láskou
jsi mým nebem
tím vším nad hlavou
nekonečné noci
prožité v bolestech
zastlaný v posteli
pod tebou země
na hřbitově více živo
než v tomto domě
márnice plné
živých nebožtíků
na náhrobcích vyryto
neznámé desatero
do své sbírky vášní
i tuhle báseň dej
o živých v nekonečných
pláních a dálavách
kde energie najde klid
kde může se vydýchat
ukrytý ve schránce
z masa a kostí
tvůj život běží si
jak koně na volních lukách
u lesa malý srub
kde můžeš se posadit
dnes řekni mi všechno
co v srdci máš
já věčný posluchač
co život ještě má
tam někde v dlaních
na sklonku dne
pohárek beznaděje
snad dneska nepřijde
veselá slova
smutný zbytek
obsah se ztratil
a zůstává jen obal
jen to povrchní
do tmy zářící
já nejsem všeuměl
co ničím se netrápí
vězení v sobě
na nohách prach
zmatený nemocný
co už nemá ani hlad
jen žízeň po lásce
po poznání sebe
dej si dnes se mnou
kalíšek naděje
i kdybys tisíckrát
věřil všemu kolem sebe
to v hloubi srdce
bojíš se objevit
a vynést na povrch