Na Věčných Poutích
NA VĚČNÝCH POUTÍCH
máš se v novém světě
na chvíli zabydlet
poznat sám sebe
a vykročit očištěn
někam do neznáma
když tvůj strach
nedávno tě svázal
a nedovolil ti jít
nikam dál
než nakonec ulice
tam si se otočil
a schoval se tak dokonale
v tom svém bytečku
ještě rychle pod deku
a tam můžeš být
klidně až do smrti
sám před sebou skryt
trošičku odvahy
a utíkej dál do neznáma
tam za nedostupnost
hradeb klidného žití
kde vlnky na hladině
nesouvisí s proudem
která je pod ní
něžná slova
která plynou z úst
jsou jen láskou
tou opravdovou čistou
z hlubin mého srdce
ze zákoutí které je
i pro mne velkou neznámou
tak na tom všem
co v sobě mám
můžu stavět nové
to ještě neznámé
postavím nový hrad
který už nebude
uzavřen všem
naopak přístupný bude
jak jen má být
všem bloudícím duším
jen ať si odpočinou
na svých poutích
které tolik životů
už je tíží
dopřejme jim chladivý stín
a doušek chladné vody
taky trochu lásky
než zase půjdou